Hollywood Killerz. Skutečně originální a neotřelý název. Už z něho je totiž patrné, že se tahle mladá parta vzhlédla v natupírované módě konce osmdesátých let. Tehdy se každá kapela, která chtěla být slavná, musela ukazovátkově hlásit k Hollywoodu nebo k Los Angeles jako takovému. A jestliže to tehdy někomu ke slávě dopomohlo, dnes je to absolutní utopie. Kapely musí sázet na pořádnou muziku a póza a image je dnes skutečně na druhém místě. Pryč je doba toho, kdy si kapela vyčesala vlasy půl metru vysoko a přestože neuměla pořádně zahrát ani tříakordovou odrhovačku, měla rázem obrovský úspěch.

Co tedy s Hollywood Killerz? Na první pohled by se mohlo zdát, že tahle formace patří právě do té sorty kapel, které více než na hudební potenciál spoléhali na délku svých vlasů. Jenže to je jen prvotní dojem. Nakonec, než se dokousáte k závěrečné (a předesílám, že velice povedené baladě, kde svou roli splnil velice funkčně zahraný klavír) „More Than It Hurts You“, budete si říkat, že v těch Hollywood Killerz přece jen něco je. Sice nevytvořili převratné dílo, ale zase odpad to také není.

První, co vás napadne, když si pustíte úvodní skladbu „700.000“, bude přirovnání k waleským glamrockovým veteránům Tigertailz. Už jen pro podobně postavený refrén, pro podobné melodické cítění. V následující „Grey Celebration“ vám zase na mysl přijde kapela Faster Pussycat, zejména pro podobnost hlasu Harryho s Taime Downem z FP. Místy zaslechnete třeba úryvek z Mötley Crüe, jinde vám celkový projev kapely i zpěváka Harryho připomene popmetalové období Alice Coopera.

„Dead On Arrival“ není na debutovou desku špatným počinem. Milovníky hair metalu dokonce i může nadchnout, přestože v letošním roce v daném ranku rozhodně vyšly lepší desky, ať už se budeme bavit třeba o veteránech Ratt nebo mladých kapelách typu Crazy Lixx, Reckless Love nebo Skill In Veins. Hollywood Killerz místy doplácí na neschopnost napsat kvalitní melodii, ale když přijdou s refrénem, jako je ten ve skladbě „Our Memories May Be Right“ nebo v pomalejší „How Could I“ (tady to tedy trochu sráží dolů omezený hlasový rozsah frontmana), je jim zase na chvíli odpuštěno. Uvidíme, s čím se tahle kapela vytasí příště. Může se stát, jako u jejich souputníků Vains Of Jenna, že po prvním nemastném, neslaném albu přijdou s opravdovou peckou, která je postaví vedle jejich vzorů.